Už tři desítky let u nás máme demokracii. To znamená, že u nás máme víc politických stran, které spolu soupeří o moc. Nebo by se spíš dalo říct, že se perou o koryta pro své vůdce a o to, co se jim podaří urvat pro sebe samotné. A pokud už jim snad zbude nějaký čas, věnují ho sice svým voličům, ale to spíš jen proto, aby si zajistily v rámci možností volební úspěch i v budoucnu. A když už něco udělají pro lidi, je pravidlem, že se to nakonec vesměs nějak zvrtne a lidi jsou těmi, kdo si to odskáčou.

Vezměte si třeba takový státní rozpočet. Kolik posledních vlád už ho prý sestavuje pro lidi. Tedy přidává jim na platech, penzích a dávkách. Je to tahák, zajišťuje jim to popularitu, jenže je to opravdu terno pro lidi, kterým to má podle politických proklamací pomáhat? Není. Čtyřicetimiliardový dluh znamená, že politici zadluží každého z našich občanů asi čtyřmi tisícovkami ročně. A jednou to zaplatí právě tihle obdarovaní lidi. I s úroky. A jestli se tomu někdo vyhne, pak jenom mladí, kteří včas utečou do ciziny, nebo důchodci, pokud včas umřou.
Nebo kolik vymysleli reforem důchodů, aby zabránili tomu, že na ně jednou zkrátka nebude. A skutek utek. Pořád tu máme změny, ale pořád hrozí úplně stejně, že už se na Husákovy děti nedostane. A to ani když se soudruha Husáka masově zřekly, takže to nebude trest za nějaké nesprávné smýšlení. A zrovna teď chystá ministryně financí další radikální důchodovou reformu. O které už se zase otevřeně říká, že uvedený problém s nedostatkem peněz nevyřeší. A navíc není jisté, jestli tam tato ministryně bude sedět dost dlouho na to, aby to prosadila.

Nebo si vemte, kolik je u nás zavřených pochybných existencí. A když někdo čachruje s dotacemi na neslavně známé hnízdo jistých ptáků? Mocní se srotí v jeden šik a zahrají to do autu. Ruka ruku myje a obě zůstávají pořádně špinavé.
A když odvolávají prezidenta? Poslanci a senátoři klábosí od slunka do slunka, i když se od začátku ví, že ho většina nedá. A nechce dát. Protože ruka ruku myje.
A podobných příkladů tu je na celou řadu takovýchto článků.
A nic se nezmění. Protože máme demokracii. Kdy si lid volí ty podle svého názoru nejlepší zástupce. Jenže bohužel nejlepší z těch nejhorších. Anebo i pár nezkažených, které to stejně nakonec semele. Protože politika je umění možného. A v ní je možné všechno.